Záblesky všedního života severských hvězd - díl 1.

25. května 2008 v 22:50 |  Výplody naší šílené fantazie
Takže po nějaké době zveřejňujeme další článek. Je to fan fiction. Naše první ff. Naše první společná ff. Ale na začátek vás musíme upozornit na několik málo věcí:
1) Mělo by to být vtipné, tedy i postavy mluví a dělají vtipné věci. Zjednodušeně - udělaly jsme z nich magory :D
2) I když v téhle ff někteří inteligencí moc neoplývají, ve skutečnosti je to jinak (aspoň teda doufáme :D)
3) Zřejmě zde "hrají" lidé, které máte moc rádi - stejně jako my, takže jsme tím nechtěly nikoho ztrapnit apod., v opačném případě by jsme šly samy proti sobě :)
4) Nechtěli jsme tímto nikoho naštvat, berte to jako pouhý vtip!
5) A pokud ani toto nikoho neodradilo, vzhůru do otevření celého článku a příjemné počtení :)

Pomalu se blížila sedmá hodina večerní, ale ani fakt, že brzy začne Večerníček, vůbec nevadil jednomu mladému muži sedícímu na lavičce. Byl asi myšlenkami úplně jinde. A rozhodně tak neusuzuji dle jeho výrazu v obličeji (ten se spíš podobal šimpanzovi škrábajícímu se v ...no, zpět k našemu mladíkovi) .... Usuzuji tak proto, že si sedl na čerstvě natřenou lavičku. I přes velký nápis: "ČERSTVĚ NATŘENO!". A navíc je tu taky ten Večerníček, že. Mladík si nenechal ujít ani jeden díl Rumcajse či Krakonoše a jejich dalších kamarádů, ale dnes - dnes musel obětovat jeden díl Křemílka a Vochomůrky. Dnes byl totiž výjimečný den...
Černovlasý mladík byl duchem mimo natolik, že si nevšiml příchodu jeho kamaráda, vysokého blonďáka, který se zastavil asi tři metry od něj a řekl tiše, aby ho nevylekal: "Kride." Kride však na lavičce leknutím málem nadskočil, a až pak zaregistroval, kdo ho tak nešetrným způsobem vytrhl ze zamyšlení. "Promiň, ale jsi dneska úplně mimo." - "Jo, já vím." - "A ta barva půjde asi těžko dolů." - "Cože?" Petri Lindroos ukázal na ceduli ČERSTVĚ NATŘENO a Kride se tím směrem podíval. Nejdřív na to koukal pohledem "co to má bejt?", ale pak mu to došlo. "Ježíííš, nový džíny za pět litrů a já si je zaseru tady tím svinstvem!" a Kride se začal naprosto nesmyslně oprašovat na pozadí. Jako by si myslel, že mu Petri lže. Záměrně. "Tos mi to nemoh říct dřív?!?!" otočil se na blonďáka. "Tak za prvé: Já přišel asi před 10-ti vteřinama, zatímco ty tady sedíš nevím jak dlouho. Za druhé: Kdybys byl normální člověk, přečetl by sis nejdřív nápis napsanej tím největším písmem. A za třetí: Právě jsi mě nehorázně poprskal." Kristian se zarazil, schoval obličej do dlaní a s hranou tragičností si sedl opět na lavičku a dal se do pláče. "Neplakej, Kristianku, to přejde. Možná se ta barva i pustí, uvidíš." Kride na něj pohlédl s nadějí v očích a usmál se. "Nechceš si přisednout, Petri?" - "Tos uhod, nechci!" Petrimu došlo, že jeho kamarád opravdu není v pořádku. Ten se znova zatvářil smutně a pípnul: "Proč?" Petri trpělivě popadl ceduli s obřím nápisem a podržel ji půl metru daleko od Kristianova obličeje. Kride se podíval na ceduli, potom na lavičku, potom na své kalhoty, potom znova na lavičku, na ceduli, a nakonec na Petriho a zklamaně pronesl: "Aha." "Tak vidíš," vzdychl si Petri, pohladil ho po vlasech, jemně sjel na zátylek a už držel Krida pevně. Asi jako králíka, když se ho chystáte zabít (nebo aspoň omráčit) jakýmsi pohlavkem. Ale to Petri nechtěl udělat. Měl Kristiana rád a chtěl mu pomoci. Věděl, co mu zvedne náladu - NÁKUPY! Ale aby to byly ty pravé nákupy, chyběla jim ještě jedna osoba. Pravou rukou (levou pořád držel Kristiana) vytáhl z kapsy u košile mobil a dlouze zmáčkl jedničku. Vytočilo se "Tajné číslo - Krizová linka". Chvíli bylo ticho, jen sem tam Kristian zavzlykal...a pak Petri tajemně promluvil: "Ahoj Alexi, něco bych potřeboval..."
"Co to tam žvatláš?" zajímal se Kride. Petri se k němu otočil zády a mluvil polohlasem do telefonu dál. Po chvilce řekl nahlas Kristianovi: "Nemáš chuť se trochu projít po obchodech?" "Mám!" "Že se vůbec ptám, co?" usmál se Petri, Kride se zvednul z lavičky a následoval Petriho, který ještě poznamenal, že by si milý Kride měl převléknout kalhoty, jestli nechce chodit po Helsinkách se dvěma křiklavě zelenými pruhy na zadku. Odvětil, že samozřejmě nechce, a skočil si nejdřív k sobě domů.
Když se vrátil ven před dům, čekali už tam na něj Petri i Alexi. Kride se zkoumavě podíval na Alexiho. "Nejsi nějakej...jinej?" Alexi se zasmál vysokým hláskem a mávl ručkou. "Ale Kristiánku, ty víš, jak polichotit strejdovi. Hihi. Ani Petri si nevšiml, že jsem dnes byl na gelových nehtech," zatřepetal prsty pravé ruky, přičemž si Kride všiml, že gelové nehty jsou růžové barvy. Chtěl něco poznamenat, ale Alexi pokračoval: "A taky jsem si nechal vytrhat obočí. Vypadal jsem jak Brežněv. Božííínkůů, otřesné! A možná sis ještě všiml, že jsem si koupil novej lesk na rty - jahůdkovej. Je bezvadnej, dám ti ochutnat, jestli chceš," a významně na Kristiana zamrkal a zakroutil při tom svým sexy pozadím napasovaným v úzkých kožených růžových kalhotách. "Jen to ne!" vyprskl Petri a žduchnul do Alexiho, ať se vydá k autu. Sám šel v čele průvodu. Toho však využil Kride, který se nenápadně přitočil k Aleximu a zamumlal mu do ucha: "Před Petrim ne, ale večer kdyžtak můžeš. Ale pamatuj, že jen po litru finské. Jinak se mnou nic není..."
Když si sedali do auta, Petrimu se zdál Alexi nějak moc šťastný... Nechtěl si to přiznat, ale všiml si, že Kristian a Laiho mají mezi sebou nějaký zvláštní vztah. Možná i víc jak přátelský. Možná se rozhodne přijít tomu na kloub. Ale až někdy jindy. Teď se zamyslel nad tím, že v nákupním centru prodávají takové pěkné masaté hamburgery. Miloval hambáče. Byly jeho droga...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lorraine Lorraine | Web | 26. května 2008 v 9:47 | Reagovat

Tak jsem se právě počůrala smíchy: "Ten se znova zatvářil smutně a pípnul: "Proč?" Petri trpělivě popadl ceduli s obřím nápisem a podržel ji půl metru daleko od Kristianova obličeje."

ale jinak super, jen je to přííííšerně krátký ;o)

2 Cata Cata | E-mail | Web | 26. května 2008 v 14:56 | Reagovat

bože to nemá chybu:D:D:D:D ještě ted čurám smíchy:D

3 Markis Markis | Web | 26. května 2008 v 15:07 | Reagovat

Miloval hambáče... :D :D božee.. :D úžasný...

4 Terrush Terrush | 26. května 2008 v 18:27 | Reagovat

*ROFL* já fakt nemůžu jsem z toho na sračky :D dost dobrý

5 Finlandia666 Finlandia666 | Web | 29. května 2008 v 17:51 | Reagovat

tak to je ovšem hodně loool.. Finajána,to je neuvěřitelně rofl :D:D booože,Alexi v růžovejch kalhotách..s leskem...s lakem!! :D:D

btw není ta část s jahůdkovým leskem a ochutnávkou ze Shreka2? :P

6 Lenitchka Lenitchka | E-mail | Web | 30. května 2008 v 18:39 | Reagovat

Finlandia666: Shreka 2 jsem sice viděla, ale tahle scéna mi v paměti rozhodně neutkvěla. Napsala jsem to tak, jak mě to napadlo. Možná mám jen stejný myšlení jak scénaristé Shreka :)

7 Jaynet Jaynet | Web | 20. června 2008 v 13:31 | Reagovat

jéžišiii....:D:D:D:D:D:D:D:D

8 metal.child metal.child | 16. září 2008 v 15:41 | Reagovat

xDDDD D-O-K-O-N-A-L-Y !!!! naprosta parada....chytla jsem nejvetsi chlamu svyho zivota xDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama